47 otázek, než vyberete správný evakuační rozhlas

Na trhu jsou i takoví profesionálové nabízející evakuační rozhlasy (také nazývané Požárními rozhlasy nebo správně Nouzovými zvukovými systémy) a rekrutující se z elektroinsta­lačních firem, kteří nabízejí evakuační rozhlas povrchně a bez dalších souvislostí. Také tvrdí, že „tento jeden přístroj zvládá celý systém požárního rozhlasu“ Už na počátku je jasné, že to fyzicky není možné. Dokonce se odvolávají na příslušnou normu. Investorům, jež od takovéto firmy nakoupí se to rychle vymstí již při kolaudaci stavby, kdy se přijde na to, že tento Nouzový zvukový systém by měl být „jaksi“ komplexnější.

Všeobecné informace k evakuačnímu rozhlasu I

V následujících řádcích popisujeme dotazy, které položte svému zamýšlenému dodavateli evakuačního rozhlasu. Jeho odpovědi srovnejte s uvedenými popisy. Pro úplnost také uvádíme, jak to řešíme v našich evakuačních systémech.

1. Maximální počet zón?

   Dávejte pozor na konfiguraci softwaru, který může být záměrně konfigurován jen pro určitý počet zón. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) to má neomezeně, rozšiřuje se po 20 zónách.

2. Maximální počet linek (smyček)?

   Dávejte pozor na konfiguraci softwaru, který může být záměrně konfigurován jen pro určitý počet linek. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) to má neomezeně, rozšiřuje se po 20 zónách.

3. Maximální počet nezávislých hudebních kanálů?

   Dáno hlavní propojovací maticí. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) má 4 anebo rozšiřování po 4.

4. Maximální počet připojených mikrofonů pro běžnou obsluhu?

   Nutno rozlišovat mezi mikrofony pro běžnou obsluhu a mikrofony evakuačními.

5. Maximální instalovatelný výkon?

   Pokud je nějakým způsobem omezen (např. 1000 W na každých 10 zón atd.). Hodnoty připadající na jednu zónu by neměly překročit 400 W, jinak vznikají příliš velké nároky na kabeláž a měření parametrů zóny je velmi nepřesné.

Všeobecné informace k evakuačnímu rozhlasu II

1. Jak rychle je systém schopen začít vysílat po zapnutí napájení nebo záložního napájení?

   ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849) § 4.1c vyžaduje 10 s. Jako záložní napájení není možné použít diesel agregáty, protože tyto toto nesplňují. Pozor, také většina softwarově řízených nouzových zvukových systémů do 10s nenastartuje. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) nastartuje do 2s.

2. Obsahuje systém řídicí software?

   Jeho dostupnost? Nutnost trvalého běhu? Je v ceně?

3. Které normy nouzový zvukový systém splňuje?

   Systém musí splňovat nejenom ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849). Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) splňuje ČSN EN 50849:2017, ČSN EN 60065:2003, ČSN EN 50130–4:1997, ČSN EN 55103–4:1998, ČSN EN 55022:1999, ČSN EN 61000–3–2:2001, ČSN EN 61000–3–3:1997.

4. Je systém certifikován v ČR?

   Nejenom vydání prohlášení o shodě. Certifikace podle všech výše uvedených norem, ne jen CE.

5. Je systém připojitelný na tel. linku?
6. Umožňuje systém slučovat zesilovače?

   Na větší počet zón může být použito minimum zesilovačů, tak jak to umožňuje Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo)

Evakuace, evakuační hlášení I

1. Maximální počet nezávislých hlášení v jednom okamžiku?

   Je dáno generátorem nouzových hlášení. Obvykle 8, Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) umí 20.

2. Maximální počet nezávislých hlášení nahraných v ústředně (počet kanálů generátoru zpráv), jejich počet a délka?

   Je dáno generátorem nouzových hlášení. Softwarově řešené požární rozhlasy jsou ve výhodě.

3. Jakým způsobem se nahrávají evakuační zprávy?

   Setkáme se s mikrofonním vstupem, mikrofonem přímo, linkovým vstupem, softwarově v podobě hotového souboru.

4. Maximální počet hlídaných mikrofonů (tj. evakuačních mikrofonů)?

   Pozor nezaměňovat s mikrofony pro běžnou obsluhu, které nebývají monitorované.

Evakuace, evakuační hlášení II

1. Jak rychle začne systém vysílat signál nouze, popř. evakuační hlášení, po obdržení patřičného signálu z EPS?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 4.1d – vyžaduje 3 s. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) reaguje do 1 s.

2. Jakým způsobem je zpracováno evakuační hlášení?

   Jsou vyrobené na míru anebo se jedná jen o defaultní (obecně znějící) zprávy. Kdo je vyrábí? V jakých jazycích? Jsou zprávy srozumitelné?

3. Jak se systém vypořádá s nárůstem hluku v budově?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § C.1. Je provedeno automatické nastavení hlasitosti evak. hlášení podle kontinuálního měření hluku?

Hlídání a měření evakuačního rozhlasu I

1. Jakým způsobem se hlídá vedení k reproduktorům (kontrola kruhovým vedením, měření impedance, měření modulovanými signály, jiný), pokud hlídání nezajišťuje přímo ústředna, o jaký prvek se musí rozšířit (typ)?
2. Měření impedance, svodu, napětí, kontrola průchodnosti pilotním kmitočtem?

   Pokud se používá měření impedance, přerušuje se po dobu měření hudební signál? Je dáno metodou měření zóny. Obvykle měření pomocí testovacího st. signálu anebo trvalé měření ss. napětím.

3. Pokud se používá měření impedance, používá se kapacitní člen na konci vedení? Pokud ne, jakým způsobem je kompenzována teplotní změna impedance reproduktorů?

   Kapacitní člen slouží nejenom ke kompenzaci teplotních změn ale také jako přizpůsobení impedance u dlouhých vedení.

4. Jakým způsobem se hlídá vnitřní vedení mezi ústřednou a zesilovači?

   Je dáno technologii systému. Mnoho požárních rozhlasů hlídá pouze digitální komunikaci řízení mezi centrálou a zesilovači a ne vlastní průchodnost na signál. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) používá průchodnost signálu – pilotní kmitočet.

Hlídání a měření evakuačního rozhlasu II

1. Jakým způsobem se hlídá neporušenost záznamu v generátoru hlášení?

   Pravidelné zkušební přečtení zprávy.

2. Jakým způsobem se hlídají zesilovače?

   Teplota, DC ofset, napájecí napětí, indikace, průchodnost na pilotní kmitočet.

3. Jakým způsobem se hlídá vedení mezi EPS a nouzovým zvukovým systémem?

   Obvykle se na toto zcela zapomíná. V požárním rozhlasu Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) jsou definovány impedanční stavy v EPS.

4. Mohou být k ústředně evakuačního rozhlasu připojeny regulátory hlasitosti tak, aby byly splněny požadavky na nouzový zvukový systém?

   Platí nepsané pravidlo, že do požárního rozhlasu regulátory hlasitosti nepatří, protože jejich pravidelným měřením v evakuačním stavu (co 100s) by došlo časem k jejich zničení. Regulátor by musel být jinak plně elektronický. Navíc i regulátor hlasitosti musí splňovat ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849). Navíc je potřeba hlídat funkčnost samotného nuceného poslechu, nejlépe pomocí odměření průchodnosti, impedance a napětí v simulovaném EM stavu, kdy je nucený poslech sepnutý.

Zálohování prvků požárního rozhlasu I

1. Jakým způsobem splňujte evakuační rozhlas bod 4.1.g normy – zálohováním zesilovačů či jinak?

   Mnoho systému tento bod vůbec neřeší. Pouze detekují závadu zesilovače, ale neprovedou přepojení na náhradní zesilovač. Mnohdy i konfigurace počtu záloh k počtu všech zesilovačů není dostatečná. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) používá konfigurace 4/1 nebo 8/1. Je-li zjištěná závada, automaticky se přepíná na náhradní zesilovač.

2. Jak je zajištěno podružné napájení?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 4.1 m. Akumulátory a jejich plná správa a měření.

3. Jak dlouho je systém schopen provozu, není-li stav evakuace, ale je poškozeno hlavní napájení?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.6. Podle konfigurace akumulátoru a systému, obvykle nejméně 24 h.

4. Používá systém akumulátoru nebo UPS? Pokud ano, jaká je životnost připojených akumulátorů (kapacita/po kolika létech)?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.6. Běžné počítačové UPS není možné v NZS používat, protože jejich kapacita po 4 letech 80% původní kapacity zdaleka nedosahuje. Akumulátory musí být vyšší životnosti. Akumulátory, min 80% po 5 létech.

5. Jak jsou řešeny reproduktory v zónách proti „ztrátě pokrytí“?

   Není možné si vyrábět „svépomocí“ reproduktory dle EN 60 849. např. dodáním keramických svorkovnic. Takovýto reproduktor nesplňuje podmínky el. bezpečnosti, CE certifikace a tím pádem ani ne ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849). Dexon má svou vlastní výrobu reproduktorů, které jsou certifikovány.

Dohled nad evakuačním rozhlasem, indikace a detekce závad I

1. Jakým způsobem se archivují záznamy o provozu a poruchách?

   Externí tiskárnou, v flash EPROM, atd. Log je možno posílat jednak do EPS nebo uchovat na HDD.

2. Kde je indikována celková porucha požárního rozhlasu (na panelu ústředny , na mikrofonu atd.), jak je indikována (LED, bzučák, textová zpráva)?

   Norma jasně říká, které všechny informace se má místo řízení dozvědět. Místo řízení ale není místo hlavního racku. Vizuální i akustický signál na dohledovém přístroji v místě ostrahy + signál o závadě do EPS.

3. Jak je v řídicí lokalitě zobrazována správná funkce požárního rozhlasu?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 4.1f. Celková indikace celkovou kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na dohledovém přístroji v místě ostrahy, tak jak to provádí i Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo).

4. Jak je v řídicí lokalitě zobrazována závada hlavního napájení?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.2b. Indikace dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na dohledovém přístroji v místě ostrahy.

Dohled nad evakuačním rozhlasem, indikace a detekce závad II

1. Jak je v řídicí lokalitě zobrazována závada záložního napájení?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3b. Další důvod, proč není možné používat diesel agregát jako záložního napájení. Nevíme, jestli má závadu, nevíme, jestli nastartuje. Indikace dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy.

2. Jakým způsobem je měřen evakuační mikrofon a zobrazena jeho závada?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3e. Např. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) používá bias proud + indikaci dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy.

3. Jakým způsobem je měřeno pouzdro cívky evakuačního mikrofonu a zobrazena jeho závada?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3e. Většina systémů toto měření neprovádí. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) má laděný rezonanční obvod, který odhalí i poškození obalu evakuačního mikrofonu. Indikuje dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy.

4. Jak jsou zobrazovány závady zesilovačů?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3h, 5.3g. Nejlépe indikace dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy.

Dohled nad evakuačním rozhlasem, indikace a detekce závad III

1. Jak je zobrazována závada na obvodu reproduktoru?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3j. Indikace dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy

2. Jak je měřeno vizuální poplachové zařízení a jak je jeho závada zobrazována?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3k. Např. Velký systém Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) používá bias proud + indikaci dílčí kontrolkou vizuálně a akustickým signálem v případě závady na speciálním dohledovém přístroji v místě ostrahy.

3. Jak rychle detekuje systém jakoukoli závadu?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.3 jasně vyžaduje 100s. Dokážou to i softwarově řešené NZS?

4. Jak systém komunikuje zpět do EPS?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.5. Např. se používá spínací kontakt anebo datová zpráva v případě jakékoliv závady evakuačního rozhlasu.

Měření zvukových podmínek, administrativa I

1. Je dodavatel oprávněn (certifikován) k měření srozumitelnosti evak. hlášení dle metody CIS anebo RASTI? Kdo srozumitelnos­t měří?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 5.1. Většina dodavatelů neprovádí anebo není oprávněná tato měření provádět. Dexon Czech s.r.o. je certifikován dle RASTI a srozumitelnost přímo odměřuje.

2. Je dodavatel oprávněn (certifikovaný hlukoměr) k měření SPL hluku a SPL nouzového hlášení? Kdo toto měří?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § C3.1, C3.2. Dexon Czech s.r.o. vlastní kalibrovaný hlukoměr. SPL hluku i hlášení odměřuje.

3. Je součástí dodávky potřebná dokumentace, provozní, kniha, instalační kniha, zaškolení atd.?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 7.2. V případě Velkého systému Dexon/Jedia (předchůdce nynějšího digitálního evakuačního rozhlasu Tutondo) jsou automaticky součástí montážní a instalační schémata, návod k použití, instalační kniha, provozní kniha, protokol o vstupní zkoušce, protokol o revizi, informační a výstražné grafické cedulky, protokoly o měřeních.

4. Nabízí dodavatel možnost sepsání tzv. servisní smlouvy?

   Viz ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849), § 7.3. Dodavatel by měl toto nabízet vč. pravidelných zkoušek a revizí požárního rozhlasu.